Pod Drahou 278, 289 11 Pečky, ok. Kolín +420 775 516 283, (+37493)960165-watsapp, viber, mesenger info@armczech.org

Turistické informace pro Arménii

Před turistickou sezónou v Arménii uveřejňujeme některé tipy, které se ne vždy objevují v oficiálních informacích. Českých turistů v Arménii každoročně přibývá a byla by škoda si zkazit dovolenou kvůli neznalosti. Vítejte v Arménii.

Toto není vyčerpávající turistická informace. Jedná se spíš o předsezónní „life hacks“ a informace typu „no-nonsense“. Informace o podmínkách vstupu, celních a devizových předpisech apod. naleznete zde https://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/armenie/cestovani/index.html.  

Před cestou se přihlašte do aplikace DROZD https://drozd.mzv.cz/ a zajistěte si odpovídající cestovní pojištění.

Peníze

Výhodnější je v Jerevanu i jinde směnit hotovost, a to zejména eura, dolary a rubly. České koruny občas směnit lze, ale ve velmi nevýhodném kurzu. Nemáte-li konto v Arménii, tak při platbě kartou nebo výběru z bankomatu je většinou uplatňován nevýhodný kurz, o pět a více procent horší než hotovost. Na venkově jinak než hotově nezaplatíte. Nejlepší je mít s sebou jak hotovost, tak bankovní karty. Ač průvodci nedoporučují nosit s sebou příliš peněz, při základních bezpečnostních opatřeních je dobré s sebou nějaké mít, ale nespoléhejte jen na ně. V kurzech bank a směnáren nebývají velké rozdíly, dokonce v centru Jerevanu bývají banky někdy výhodnější. Směnárny jsou často ve větších obchodních centrech a supermarketech (SAS, Yerevan City Mall, Carrefour, Kaiser…). Poplatky se většinou neúčtují, ale je dobré si to zjistit předem. Při směně většího obnosu mějte vždy připraven svůj pas nebo aspoň jeho kopii.

Hotovost se vyplatí i při zdravotním ošetření. Ačkoliv se různé typy cestovního zdravotního pojištění na Arménii vztahují, ve zdravotnických zařízeních po vás často budou chtít platbu v hotovosti i přes existenci smluv s evropskými pojišťovnami, od kterých budete proplacení nákladů vymáhat až následně, proto si na vše berte účtenky a vyžadujte lékařské zprávy v angličtině nebo ruštině.

Mapy a průvodci

Nejpřesnější mapa Arménie je z produkce německého nakladatelství Reise-Know-How: Armenien 1:250 tis. Nespoléhejte jen na mobil, ale v případě, že přeci jen budete, stáhněte si do mobilu off-line mapové aplikace, jelikož na mnoha místech mobilní signál nezachytíte. Nejlepším průvodcem je „Armenia“ z edice Bradt. Část věnovaná Arménii v průvodci Lonely Planet po zemích jižního Kavkazu je méně podrobná. Český průvodce žádný dobrý není, ale zajímavé jsou obrazové publikace Robina Böhnische

Turistika – tipy

Příliš nepočítejte s tím, že v létě uvidíte z Jerevanu Ararat, většinou se skrývá v oparu. Když je ale vzduch čirý, je pohled na něj bez přehánění unikátní a žádná fotografie ho nedokáže zprostředkovat. Je to jedna z nejvýraznějších hor na světě, a to zvlášť z arménské strany, kde rozdíl mezi základnou a vrcholem je zhruba 4400 výškových metrů a výhledu nestojí nic v cestě. Proto, pokud je předpověď příznivá, stojí za to si přivstat a vystoupat brzo ráno na jerevanskou Kaskádu nebo k soše Matky Arménie, odkud jsou nejlepší výhledy (odpoledne už jsou proti slunci). Nejvíce ikonický pohled na Ararat zblízka pak skýtá klášter Khor Virap nedaleko města Artašat, respektive pohled z cesty před ním přes jeho věže. I tam vyražte co nejdříve ráno.

V Jerevanu je mnohé k vidění a tyto tipy jsou proto zcela subjektivní – v Jerevanu navštivte muzea Cicernakaberd (Muzeum a památník genocidy), Matenadaran, Cafesjian v Kaskádě a Armenian Center for Contemporary Experimental Art. Ta ostatní stojí také za návštěvu, ale čtyři výše zmíněná jsou speciální a jinde nevídaná. Dále navštivte starou chudinskou čtvrť Kond, projeďte se kaňonem Hrazdanu, projděte se po Kaskádě, nevynechejte nejstarší kostel Zoravor Surp Astvatsatsin  a také Modrou mešitu, navštivte nejstarší pevnost Erebuni a zavítejte na nepříliš čisté a upravené, ale atmosférické tržiště Gum. Naopak zklamáni budete z původního starého tržitě na třídě Mesropa Mashtotse (dnes obyčejný supermarket) a zřejmě vás nenadchne ani nová a největší katedrála arménské apoštolské církve Sv. Řehoře Osvíceného, která je uvnitř neútulná. Nezapomeňte degustovat arménský koňak v jeho výrobnách ArArAt nebo Noy. Ačkoliv oslavil Jerevan oslavil v roce 2018 celých 2800 let trvání, historického toho v něm kromě pevnosti Erebuni mnoho nenajdete, ale i přesto se jedná o velice zajímavé a živé město s unikátní polohou.

Arménii lze rozdělit na několik zón. Máte-li rádi zeleň a lesy, zůstaňte v severních a severovýchodních provinciích Tavush a Lori a navštivte tamní kláštery Makaravank a Haghartsin, resp. kláštery a kostely u Alaverdi (Akhtala, Haghpat a Sanahin). Suché, teskné a táhlé kopce i polozřícené kostely jako Yereruyk nebo Haykadzor najdete v provincii Širak, s druhým největším arménským městem Gyumri, které poničilo zemětřesení v roce 1988 (stopy jsou dodnes vidět), a které má zcela jiný ráz než Jerevan. Dáváte-li přednost horám sopečného původu, nemusíte jezdit daleko od Jerevanu a vylezte na jižní vrchol Aragacu nebo jednodušší a nižší Araler nebo sopečné krátery Geghama. Nepodceňujte arménské hory – jsou vyšší než vypadají, a ve vyšších polohách vás nic nechrání před větrem a ostrým sluncem. Navštivte jediný dochovaný chrám řeckého helénistického typu Garni a kláštery Geghard, Hovhannavank a Saghmosavank a svezte se lanovkou v Tsaghkadzoru. Chybí-li vám moře, jeďte na jezero Sevan, vylezte ke kláštěrům Sevanavank Hayravank, prozkoumejte chačkarové pole Noratus, vykoupejte se u  Šorži a přejeďte průsmyk Selim se starým karavanserájem. Pojedete-li na jih do provincií Vajoc Dzor a Sjunik, naleznete starobylý a od zbytku Arménie odlišný hornatý Zangezur. Po cestě se podívejte ke kláštěru Noravank a zavítejte na kdysi odlehlý, ale dnes dlouhou visutou lanovkou spojený Tatev. Zajímavé je skalní město Khndzoresknedaleko Gorisu, odkud značí Člověk v tísni 250 km stezky až ke krásné hoře Khustup Kapanu. Na jihu zavítejte do městečka Meghri s orientálnějším charakterem než zbytek Arménie. Tento výčet není ani zdaleka úplný, Arménie nabízí mnoho a mnoho dalších možností vyžití. Nevylučujeme, že naopak jisté zklamání zažijete při návštěvě centra Arménské apoštolské církve Ečmiadzinu, jelikož hlavní kostel se opravuje a je nepřístupný. Při návštěvě parku a jezera Arpiv severozápadním cípu Arménie počítejte s tím, že jezero vůbec není vhodné ke koupání, na rozdíl od Sevanu. U odlehlejších kostelů a klášterů můžete být zcela sami, naopak u těch nejnavštěvovanějších památek bývá přes den opravdu plno (kláštery a chrámy Noravank, Khor Virap, Sevanavank, Kecheris v Tsaghkadzoru, Garni, Geghard, Tatev) a doporučujeme na ně vyrazit brzy ráno nebo zůstat do pozdního večera.

Rizika pohybu v přírodě

Při trekkinku berte v potaz, že se nacházíte geograficky v Asii a je tu již jiná fauna než v Evropě. Rizika nejsou velká, ale v Arménii žije sedm druhů hadů a několik druhů štírů, a pomoci při uštknutí či bodnutí se vám dostane za dlouho.  Na trekking tedy nedoporučujeme sandály nebo jiné otevřené boty. V horách také žijí vlci, medvědi a perští levharti (těch už bohužel jen asi deset posledních kusů). Pozor také na bodavý hmyz.

Jezero Sevan je vhodné ke koupání, pokud snesete chladnější vodu (leží 1900 m.n.m.), ale v roce 2018 se v něm v létě kvůli vedrům, špatnému odpadovému hospodářství a špatně regulovanému upouštění vody objevily sinice, zejména v nejturističtější oblasti u kláštera Sevanavank. Doporučujeme sledovat aktuální zpravodajství anebo si udělat výlet na druhou stranu jezera k Šorže (např. u baru a pláže Wish-Up Shore), kde je voda čistší.

Nákupy

Nejčastější dárky z Arménie jsou koňak, víno, sušené ovoce, sudžuch (ořechy navlečené na nit a namočené do přírodního ovocného sirupu, který zatuhne; v jiném významu také zdejší druh klobásy), basturma (silně kořeněné sušené hovězí), med nebo bylinky. Výrobky ze dřeva a jiné suvenýry naleznete na jerevanském tržišti Vernisáž (obdélník ulic Khanjyan, Buzand, Aram a Hanrapetutyun). Sušené ovoce, sudžuch, basturmu, med, bylinky a čaje nakoupíte nejautentičtěji na jerevanském lidovém krytém tržišti Gum (adresa 35 Movses Khorenatsi). Máte-li dost peněz na nákup a na převoz, nakupte arménské a karabašské koberce u Tufenkiana nebo Megeriana. Jsou podobné kvality jako perské, ale ne tolik svázané orientálními vzory.

Náhorní Karabach 

ZÚ Jerevan důrazně nedoporučuje cestovat do oblasti Náhorního Karabachu, byť je to v současnosti z Arménie po zemi technicky poměrně jednoduché. Jakmile překročíte hranice do Náhorního Karabachu, tak překračujete de iure hranice Ázerbájdžánu, avšak na území, které není pod jeho kontrolou. Z toho vyplývá, že se jednak stanete personou non grata v Ázerbájdžánu, ale také české úřady – ani zastupitelský úřad ČR v Jerevanu, ani zastupitelský úřad ČR v Baku – vám nebudou schopny pomoci při nutné konzulární asistenci, např. při ztrátě pasu, autonehodě apod. Rovněž tak zdravotní pojištění není garantováno. Nehledě na všechna tato úskalí není Náhorní Karabach bezpečné území, zejména jeho okrajové části při linii dotyku, kde se občas střílí. Upozorňujeme, že území Náhorního Karabachu se nekryje s územím dnešní de facto „Republiky Arcach“. Některé části Náhorního Karabachu jsou pod plnou ázerbájdžánskou kontrolou, zatímco významné vnitřní části Ázerbájdžánu (dříve mimo autonomní oblast N. Karabachu) jsou dnes pod kontrolou neuznaných orgánů de facto „Republiky Arcach“.

ZÚ Jerevan doporučuje vyhýbat se příhraničním oblastem s Ázerbájdžánem včetně enklávy Nachičevan. Nejkratší cesta po silnici mezi Tbilisi a Jerevanem vede v jednom úseku doslova po ázerbájdžánsko-arménské hranici a mikrobusy pendlující mezi Tbilisi a Jerevanem jí využívají, rozhodně to ale není doporučeníhodná cesta. Pokud budete cestovat autem, aplikace Google Maps vám tuto cestu, ani cestu podél hranice s enklávou Nachičevan neukáže. Ovšem hlavní cesta na jih podél hranice s Nachičevanem opravdu vede (tedy přes Jerasch, nikoliv přes Vedi), zde se asi blízkosti hranice nevyhnete, ale zbytečně se zde nezdržujte a zjišťujte si případné aktuality předem. Malé ázerbájdžánské enklávy, které najdete na mapách Arménie, de facto již neexistují a tato území jsou pod kontrolou Arménie.

Některé památky leží velmi blízko hranice s Tureckem (Khor Virap, Yereruyk….), hranice je však uzavřená, z arménské strany obehnaná plotem (doslova železnou oponou) a hlídaná ruskou armádou. V žádném případě se nepokoušejte plot překonat, budete v lepším případě zadrženi, horší si raději nepředstavovat. Po zemi se do Turecka – včetně někdejšího historického centra Arménie Ani nebo arménské národní hory Ararat – dostanete jen přes Gruzii nebo přes Írán, byť vzdušná hranice uzavřená není a lítá přímý spoj společnosti Atlas Global na trase Jerevan – Istanbul. Na Ani se lze při dobrém počasí koukat z lokality Haykadzor (pozor – k nejbližšímu bodu u Ani, farmě Charkov, vás nepustí vojáci a z arménské lokality zvané též Ani (či Aniavan) není to pravé historické Ani přes kopec vůbec vidět.

Doprava

Do Jerevanu lítávaly ČSA přímo, což už bohužel neplatí. Čeští turisté nejčastěji lítají přes Varšavu a Kyjev, ale někdy bývají letenky levnější přes Tbilisi, Atény, Moskvu, Vídeň, Minsk a nově také přes Bukurešť. Pozor ale na účtování zavazadel. Lze letět i přes Istanbul, ale s tou podmínkou, že musíte opustit celní prostor a znovu odbavit své zavazadlo, nebo v levnějším případě musíte přejet z letiště Sabiha Gökcen na nové istanbulské letiště. Na Kavkaz se z Prahy přímo létá poměrně levně do gruzínského Kutaisi s Wizzairem a dráž do zmiňovaného Tbilisi s Georgian Airways. Lze také využít letenku se zastávkou v Tbilisi na poznávání Gruzie, a následným krátkým přeletem do Jerevanu. Podobně lze udělat zastávku i v jiných destinacích, ale letenky už vycházejí dráž (přes Blízký východ – Bejrút, Dauhá, Dubaj, Šardžá; nebo přes západní Evropu – Paříž, Brusel). Nejlevnější přímé letenky do Arménie jsou z Ruska, kam ale při opuštění celního prostoru při přestupu potřebujete vízum (vůbec nejlevnější na trase Moskva – Gyumri, kde je malé letiště), dále se do Arménie kromě zmiňovaných přestupních bodů létá z Íránu, Kazachstánu, Turkmenistánu, Sýrie, Izraele a Iráku.  Letenky z Prahy do Baku nejsou pro Arménii využitelné (pokud chcete zvládnout všechny tři jihokavkazské země, mějte raději dva pasy anebo jeďte do Arménie až jako poslední, ale připravte se na mnoho otázek na hranicích). Pozemní trasy z Ruska nebo Turecka přes Gruzii anebo přímo z Íránu jsou také využitelné, ale připravte se na dlouhá čekání a chaos na hranicích. Pokud pojedete po zemi, nevěřte příliš mapovým aplikacím a jeďte z Ruska do Gruzie přes Věrchnyj Lars a z Turecka do Gruzie přes Sarpi, a z Gruzie do Arménie přes Sadachlo/Bagratašen. Všechny ostatní přechody turecko-gruzínské mají špatné návazné komunikace a rusko-gruzínský přechod je pro cizince otevřený jediný; na gruzínsko-arménské hranici se při troše trpělivosti dají využít i ty ostatní (Gogavan-Guguti a Bavra-Ninotsminda).

Jerevanská veřejná doprava závisí na mikrobusech (maršrutkách), malých autobusech, trolejbusech a jedné lince metra. Ani jeden z těchto prostředků MHD není v dobrém stavu, ale pro šetrné turisty se vyplatí stáhnout si aplikaci A2B Transport jerevanské MHD (https://play.google.com/store/apps/details?id=robert.findtransport&hl=en) anebo – pokud už bude v provozu – novou slovensko-arménskou aplikaci www.t-armenia.com, která v současné době neobsahuje na rozdíl od A2B Transport maršrutky, ale zase je přesnější, co se týká autobusů a trolejbusů, a časem zahrne i meziměstskou dopravu. Jelikož jsou všechny nápisy na MHD (kromě metra) pouze v arménské abecedě, vyplatí se aplikace mít. Taxi je v Jerevanu laciné, ale vyplatí se doptat se na cenu předem anebo používat dvě aplikace „uberovského“ typu – GG a Yandex. Uber v Jerevanu nefunguje a GG ho kanibalizuje, ale výhodou je, že na rozdíl od Uberu nebo Taxify můžete platit cash a cena se vám v aplikaci ukáže předem. Yandex má hustší síť, ale jedná se o původně ruskou firmu a o neprověřenou aplikaci. Funguje i v jiných městech jako je Gyumri, ale mimo Jerevan počítejte s tím, že vám taxikář bude volat zpátky. Proto si pořiďte místní SIMku a oprašte základy ruštiny nebo se naučte fráze v arménštině.

Budete-li si půjčovat auto, mějte na paměti, že až polovina aut jezdí na plyn (LPG, CNG), ale předělávky jsou často nehomologované. Nafta není příliš kvalitní. Proto si půjčte auto na benzín a nejezděte s ním za hranice Arménie (ani do N.Karabachu). Zejména si ale před cestou do Arménie zajistěte patřičný typ Mezinárodního řidičského průkazu, bez něj nemáte v Arménii oprávnění řídit, i kdyby vám v půjčovně aut tvrdili něco jiného. Upozorňujeme, že řízení v Arménii není pro nezkušené – řidiči jsou poměrně bezohlední, kvalita silnic mimo Jerevan většinou nevalná a některá dopravní řešení bizarní.

Železniční síť je omezeného rozsahu a kvality. Spojení jsou řídká a většina vlaků ve špatném stavu. Z hlediska turistiky jsou v zásadě zajímavé jen vlaky na trase z hlavního nádraží v Jerevanu, které je samo o sobě zajímavým kouskem sovětské architektury, do Tbilisi, do Gyumri (jezdí zde rychlík za dražší cenu jedinou moderní soupravou v zemi)  a pouze v létě také do Batumi (přes Tbilisi) a do Šorži na břehu jezera Sevan (POZOR: tento vlak nejezdí z hlavního nádraží, ale ze slepé koleje – zastávky Almast u nadzemní křižovatky ulice Rubinyants a Ulnetsi-Rubinyants Motorway – a dále pokračuje na severovýchod přes malé severojerevanské nádraží Kanaker). Mimo letní sezónu už kromě těchto vlaků jezdí jen příměstské vlaky do Araksu a Jeraschu, jinak nic jiného. Více informací na http://ukzhd.am/raspisanie/en/raspisanie.html .

Všechna města v zemi pak spojuje síť autobusových a mikrobusových („maršrutkových“) linek. Nápisy na nich bývají někdy jen v arménské abecedě, proto je třeba se doptat. Maršrutky většinou nemají žádný nebo velmi volný řád; jedou, až se naplní. V Jerevanu je centrální autobusová stanice u zastávky MHD Kilikia kousek na jihozápad od centra na výpadovce na letiště. Jezdí odtud i maršrutky do Tbilisi. Stanice je ale v mizerném stavu a poněkud nedůstojná hlavního města. Některé spoje, např. k jezeru Sevan, do Dilidžanu a do Idževanu jezdí odjinud – z malého autobusáku „Severní nádraží“. Také dálkové autobusy do Teheránu jezdívají odjinud.

Autostop nelze s čistým svědomím doporučit nikdy a nikde na světě. Nicméně řidiči v Arménii jsou na něj zvyklí. Od turistů většinou nechtějí peníze, i když od místních berou zhruba ekvivalent za jízdu maršrutkou.

Máte-li málo času, zaplaťe si denní zájezd z Jerevanu. Tyto zájezdy nebývají drahé a snesete-li přítomnost dalších turistů, jsou většinou profesionální a s dobrými autobusy či mikrobusy. Nejznámější a nejspolehlivější cestovky specializované na tento druh turistiky jsou Hyur Service a Yerani Travel.

Jídlo a nápoje

Každý Armén vám řekne, že v Arménii teče z kohoutků výborná voda. Bohužel to není pravda, ve vodě se vyskytují těžké kovy, pesticidy a rezidua sovětských chemických látek (DDT a další). Pítka rozmístěná v Jerevanu i v jiných městech lákají v horkém létě k napití a voda je na chuť dobrá, ale doporučujeme pít balenou nebo aspoň filtrovanou vodu. Ovšem i mezi balenými vodami jsou rozdíly – např. Jermuk je vynikající na chuť, ale neměl by být užíván na denní pití kvůli velmi vysokým podílům některých minerálů.

Při pohybu v horách odolejte pohostinným bačům a nepijte čerstvé mléko od koz nebo krav. V Česku se letos objevila po 60-ti letech nepříjemná nemoc zvaná brucelóza, a dovezli si ji čeští turisté právě z Arménie – https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/opava-bruceloza-armenie-nakaza_1903191415_nkr .

Arménská kuchyně je výborná, bohatá na maso a zeleninu, s vlastními specialitami, dobrým čerstvým pečivem a s mnoha přejatými jídly z kuchyně turecké, gruzínské, perské, arabské a ruské. Některá místní jídla ale nejsou pro každého, např. hustá až rosolovitá polévka z kravských nohou s česnekem a lavašem drobeným do talíře zvaná haš nebo ragú z vnitřností s kouzelným názvem tžvžik. Pohostinství mimo Jerevan je zatím nerozvinuté, i když turistická místa či větší města už se dotahují (např. vynikající rybí restaurace Čerkezi Dzor v Gyumri). Chcete-li v Jerevanu ušetřit a poobědvat levně, zdravě a chutně v nezakouřených prostorách, využijte některé z poledních bister. Nejlepší je Wooden House na adrese Nalbandyan 19/45. Nechcete-li stát frontu, přijďte včas, průměrný Armén málokdy obědvá dříve než v jednu.

Většina restaurací si automaticky účtuje 8-10% kuvér. Není tedy třeba platit spropitné, i když většinou se malé „dýško“ zaokrouhluje směrem nahoru, ovšem nanejvýš po stovkách dramů (sto dramů je necelých pět korun). Máte-li napjatý rozpočet, počítejte s desetiprocentním kuvérem raději dopředu.

Arménie je proslulá svými koňaky a víny. Zatímco u koňaků málokdy uděláte chybu, koupíte-li si sedmiletý a starší, a nemusí to být zrovna Ararat, tak s víny je to složitější. Vyplatí se rozhodně vína od novějších a modernějších vinařství, ta starší se přes tisíce let tradice specializovala na sovětský trh, a tak dělala vína sladká a převoněná. Dobrá vína vyrábí např. Karas, Momik nebo Qottot. Nejznámější vinařská oblast (i odrůda) je Areni v jižní provincii Vajoc Dzor. V Jerevanu navštivte specializované obchody a vinárny jako In Vino nebo Wine Republic. Zajímavé je, že v Arménii se vyrábí i dost druhů piva. S českým ho nelze dost dobře srovnávat, ale kvalita se markantně zlepšuje. Nejlepší (a nejdražší) jsou piva z produkce nového pivovaru Dargett (Pilsner, Weizen, Pale Ale a další). Dargett byla dříve jen vyhlášená pivnice s vlastním minipivovarem v Jerevanu, ale v listopadu 2018 otevřel brány pivovar vyrábějící i lahvované verze. Z tradičních pivovarů se dobré pivo dělá v Gyumri (zejména nefiltrované a ležák „Alexandropol“). Točená jerevanská Kilikia také ujde, další pivovary jako Kotayk nebo Dilijan už nelze s čistým svědomím doporučit. V supermarketech seženete Plzeňský Prazdroj a Budvar, ostatní česká piva jsou licencovaná a vyráběná v Rusku nebo na Ukrajině, přičemž ani zdaleka nedosahují kvality originálu.

Mobily

V Arménii se vyplatí pořídit si místní SIM kartu. Tři operátoři – Viva Cell MTS, U.com a Beeline – poskytují v Arménii mobilní a datové služby. Při východu z tranzitního prostoru letiště má jeden operátor svůj obchod hned vlevo od východu, druhý hned vpravo a třetí v kiosku přímo naproti. Pokud si necháte svojí českou SIM kartu, vyplatí se zjistit si, s kterým operátorem má váš český operátor smlouvu, jelikož se objevují problémy např. se zasíláním bankovních SMS 3DSecure při online platbách kartou. Ovšem roamingové telefonování a zejména roamingová data jsou velmi drahé.

Kriminalita

Arménie je velice bezpečná země, byť se kriminalita po revoluci a následné amnestii mírně zvedla. Pouliční kriminalita je na nízké úrovni, byť ostražitost se vyplatí vždy a všude, zejména na trzích a ve veřejné dopravě. Pravděpodobnější je, že se turisté nechají napálit taxikáři, trhovci apod. Vždy se vyplatí dohodnout si cenu nebo podmínky transakce předem.

Jazyky

Arménština je těžká řeč komplikovaná navíc vlastní abecedou, ale je dobré pár slovíček se naučit. V celé Arménii se jinak lze běžně dohovořit rusky, v Jerevanu a v turistických zónách také anglicky. 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *